Finsko se po odtržení od ruské nadvlády v roce 1917 ocitlo v držení téměř 200 000 pušek Mosin Nagant a tyto pušky sloužily jako základ finské pěchoty, dokud o mnoho desetiletí později nebyla přijata poloautomatická puška.
Zpočátku byly ruské pušky jednoduše renovovány a přezbrojovány, ale armáda a civilní garda rychle zjistily, že ruský model 1891 je nedostatečný, a začaly vyvíjet vylepšení. Obě organizace řídily výrobu zbraní nezávisle a armáda jako první vyvinula nový model Mosina, M27. Vyráběla se od roku 1927 do roku 1940, jednalo se o zkrácenou pušku (27"/68,5 cm hlaveň) s vylepšeným mechanismem a mířidly. Civilní garda krátce poté následovala se svou krátkou puškou M28. M28 se však vyráběla pouze do roku 1933, kdy byla nahrazena Civilní gardou M28/30, která dále vylepšila mířidla.
Armáda a civilní garda se nakonec spojily, aby navrhly vrchol evoluce Mosina Naganta, pušku M39. Bylo vyrobeno přes 100 000 těchto pušek, všechny počínaje ukořistěnými nebo zakoupenými závěry – Finové sami závěry nikdy nevyráběli. Pokud se dá něco považovat za přeměnu prasečího ucha v hedvábnou peněženku, pak je to vytvoření M39 z ruské M1891!
